Historie korejské kosmetiky a jak to začalo s glass skin

Možná začínám zdánlivě nesouvisejícím tématem, ale nedávno skončila olympiáda a nešlo si nevšimnout množství komentářů pod příspěvky a videi s korejskými sportovci. Protože i sportovci vypadali stejně hezky a upraveně jako herci z K-dramat, nejčastější otázka zněla: „Co ti Korejci se sebou dělají, jak žijí, co jedí nebo pijí, že takhle vypadají?“ Odpověď na tuto otázku není jen „korejská kosmetika“, ale celá řada věcí, které k tomuto vzhledu přispívají. Od jídla přes režim, kosmetiku až po – a nebudeme si lhát – zkrášlovací procedury. Zejména jejich disciplína a konzistentnost při používání kosmetiky jim pomáhají dosahovat výsledků, protože stejně jako my si i oni rádi užívají a nejraději chodí na korejské barbecue, takže v samotné stravě to úplně nehledejme. 😀 O nočním životě v Soulu a oblíbeném jídle napíšu později, možná vás to bude také zajímat. 😉

Vraťme se však ke kosmetice. Odkdy si korejské ženy vypěstovaly zájem o dobré kosmetické výrobky? Pro odpověď si budeme muset pocestovat v čase až do období Čoson. Právě tehdy vznikl pohled na ženskou krásu, který přetrval dodnes. Podle období Čoson by ženy měly mít černé vlasy a hladkou, bílou pleť bez pigmentových skvrn a flíčků. Taková pleť byla znakem toho, že fyzicky nepracujete, a tedy pocházíte z vyšší společenské vrstvy. Tento historický pohled zůstává v korejských ženách dodnes, stejně jako touha nebýt opálená.

Podle historie je prvním krokem k dosažení krásné pleti čistota, tj. opravdu kvalitně vyčištěná pleť. Nejběžnějším čisticím prostředkem kdysi byly fazole v prášku. Na výrobu fazolového prášku se používaly mungo fazole, fazole adzuki nebo sójové boby. Ty se pomlely na kameni, zbavily slupek, znovu pomlely a nakonec prosely. Věřilo se, že tento prášek působí jako peeling, který odstraní odumřelé buňky a dokonce vybělí pleť. Jednou z hlavních nevýhod tohoto výrobku byl zápach podobný rybám, který však šikovně zamaskovali vůní parfému, čímž se z něj stal luxusní dárek. Obyčejné ženy používaly rýžové či pšeničné otruby, které byly zabalené do mušelínu nebo hedvábné látky, a tak si jimi potíraly pleť. Dokonce si umývaly pleť vodou z rýže, což se dělá dodnes.

Nazvěme to „glass skin life hack“. 😀 „Glass skin“ efektu totiž kromě kosmetiky dosáhnete i stříkáním rýžové vody na pleť. Ovšem ne z prvního ani druhého výluhu, ale ze třetího. Můžete přidat aloe vera či vitamín C. Nejlepší je nalít to do rozprašovače a stříkat ráno a večer na obličej.

##PRODUCT-WIDGETS-34149##

Druhým krokem bylo udržovat pleť hydratovanou. Hydratovanou pleť jim pomáhala udržovat dýně. 🙂 Není to vtip – opravdu. Odříznutý stonek z dýně vložený do vázy vytvořil šťávu lepkavé konzistence, která udržovala pleť hydratovanou a hladkou. Podobné účinky měly i houby, okurka či citron. Přidáním šťávy z máty peprné získaly voňavý hydratační krém.

Posledním krokem byla aplikace krému „myeonyak“, který dokončil zářivý vzhled vaší pleti. Z čeho byl tento krém vyroben? Vajíčka a likér nebo víno vložené společně do nádoby a ponechané čtyři týdny fermentovat. Tento „krém“ pomáhal v zimě i na popraskanou suchou pleť či kůži, ale zároveň podporoval zářivou a zdravě vypadající pleť.

Můžeme tedy směle říci, že již v období Čoson (tj. od roku 1392) se korejské ženy zabývaly svou pletí a tím, jak může vypadat co nejkrásněji a nejzdravěji. Samozřejmě technika, ingredience a finální provedení jsou dnes na světelné míle vzdálené od období Čoson, ale ideál ženské krásy a vnímání ženské krásy se v Koreji od tohoto období nezměnily. Koneckonců, nemluvme jen o Koreji – vždyť efekt porcelánové pleti se zářivým leskem je něco, po čem touží ženy nejen v Evropě, ale dovolím si říct, že i po celém světě.

Pokud se budete chtít Katky na něco zeptat nebo vás napadne námět na další blogové příspěvky, klidně jí napište na katka@kocos.cz